Koulenka prodloužená

Koulenka prodloužená
	Koulenka prodloužená
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheophyta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales);
Čeleď	jitrocelovité (Plantaginaceae);
Rod	koulenka (Globularia);
Binomické jméno
	Globularia bisnagarica; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica) je vytrvalá bylina suchých slunných strání i luk. Spadá mezi silně ohrožené druhy květeny ČR, na Červeném seznamu cévnatých rostlin má status C2, §3^[1] (zařazen jako v přírodě silně ohrožený taxon, nyní zákonem ošetřený pouze jako ohrožený). Původně tvořily koulenky samostatnou čeleď, ale po nových studiích DNA byla přeřazena mezi jitrocelovité.

Synonyma

Lze ji najít pod latinskými synonymy Globularia vulgaris (Carl Linné), Globularia aphyllanthes (Crantz), Globularia punctata (Lapeyr), Globularia elongata (Hegetschw.) a Globularia willkomii (Nyman). V české literatuře je také označována podle mnoha botaniků jako koulenka obecná (Presl, Sloboda, Čelakovský, Polívka), někdy jako koulenka vyšší (Dostál) i jako kulenka obecná (Presl, Opiz).^[2]

Popis

Koulenka vyrůstá z krátkého oddenku (zakořeňuje až do hloubky 1 m), vytváří přízemní růžici řapíkatých celokrajných listů, lžícovitě zaokrouhlených až vejčitých s klínovitou bází, z níž ční 5–50 cm dlouhý hustě střídavě olistěný stonek s květenstvím.

Květenství je hlávka "(strboul)" od 10 do 15 mm v průměru, barva koruny je modrá, fialová občas lze narazit i na variaci růžovou či bílou. Ušty tohoto druhu koulenky jsou delší než její chlupatý kalich, přesah 6–8 mm, pět pysků srostlých po dvou kratších a třech delších. Doba kvetení spadá na květen a červen (uváděn i duben^[3] a srpen^[4]). Plodem jsou nažky.^[5]^[4]

Ekologie a rozšíření

Koulenka preferuje slunné svahy, stráně a lesostep s bazickými substráty (vápence, opuky, spraše) v nížinách a pahorkatin do 450 metrů nad mořem. Rozšířená je v západní Evropě (Španělsko, Francie), ve Středomoří, až po Balkánský poloostrov, oblastně i v západním Rusku až ke Kavkazu a Povolží. V České republice roste od Podkrušnohoří ke středním Čechám a také od svahů jižní Moravy po Bílé Karpaty – oblast typu termofytikum^[6].^[3]^[2]

Je uváděna jako jediný zástupce někdejší čeledi koulenkovitých na našem území.^[7]

Význam

Dříve se užívala k léčení zanícených ran ve formě obkladů z listů, vnitřně je pro organismus ve větším množství jedovatá.^[5]

Kromě chráněných lokalit je někdy k vidění pěstovaná jako skalnička, protože je možné ji získat namnoženou v některých zahradnictvích. Z listů rostliny lze získat žluté barvivo.^[3]

Odkazy

Synonyma

Popis

Ekologie a rozšíření

Význam

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy